24.4.2017 | GetTheLouk

Kamufláž

Co je to štěstí?

1.11.2016
(Ne)šťastnejch třicet
Lucia Magdziak

Chtěla bych napsat něco o štěstí, protože co to je, bych už měla vědět. A nejenom já. Měli bychom to vědět všichni, co máme maturitu, protože to byla jedna z maturitních otázek. Ale co, prosím Vás, můžou sedmnáctiletí vědět o štěstí?!

Co já tenkrát věděla o štěstí? Štěstí pro mě bylo jít ven pátek s kamarády, dostat kapesné, a největším štěstím bylo s ním „vyžít do další výplaty“, nebo štěstí bylo, když se na mě podíval objekt mého zájmu po tom, co jsem na něj mrkala ostošest svými řasami (tenkrát ještě přirozenými), nebo protančit večer, oslavovat, co oslavit šlo. Samozřejmě tohle všechno jsem napsat tenkrát nemohla. Chtěla jsem na vysokou, a ne opakovat maturitu. Napsala jsem tam tehdy takové bláboly, že to snad ani není možný. :) Přesně takové, co se očekávaly. Hlavně ať to splňuje formát úvahy, tedy úvod – jádro – závěr. 

Teď bych to napsala jinak. Takže co je to štěstí?

Je to vůně dukátových buchtiček moji babičky. Protože je to vůně tradice. A já to jednou někde řekla, a dostala jsem odpověď: No jo, ale svým dětem tuto tradici nedopřeješ. Oni tuhle tradici znát nebudu.
Protože nepečeš, ani tvoje máma nepeče. Tak aby bylo jasné, já peču. Ne tradičně, ale peču. Řekněme: peču netradičně. Nebo lépe řečeno peču netradičně, ale svátečně. To znamená jinak a jenom někdy :). I když, jak teď nad tím přemýšlím, tak pro moje děti bude možná tradice to, že jako tradičně máma (babička) nepekla. :D Nebo si mě spojí s jinou tradici.

Třeba si mě spojí s tím, že každý den v létě chodíme na zmrzlinu, nebo že v neděli jsou u nás tradičně podávány špagety Aglio olio, protože je všichni u nás doma milujeme. Nebo že každou sobotu malujeme na zahradě, nebo modelujeme, chodíme do lesa, hrajeme Člověče nezlob se, u kterého se tradičně pohádáme, i když to má tak primitívní pravidla, že už více to snad ani nejde. Možná to nevoní jako dukátové buchtičky, ale to vůbec nevadí, protože podstata tradice je jinde. Podstata tradice spočívá v pravidelnosti a vzájemnosti. Když to „něco“ děláme spolu. Protože mít rodinu je štěstí.Štěstím je se pohádat. Ano, je to štěstí. Je štěstím mít se totiž s kým pohádat. Je štěstí ukázat, že nám na někom záleží. Je štěstí, když máme na koho to naše případné „neštěstí“ shodit, a ten někdo neuteče, ale je tam pořád. A naopak, nás taky viní ze svého „neštěstí“ a my neutečeme. Protože víme, že to tak není. Že nikoho nemůžeme vinit za nic, co se nám děje. A taky víme, že ten někdo, kdo při nás je, je vlastně naším štěstím. Láska je totiž štěstí.

Štěstí je mít komu naše starosti, obavy a radosti sesypat na hlavu a nemít proto výčitky. A naopak  štěstím také je, když nám někdo sesype na hlavu jeho obavy, starosti a radosti, a nic za to nechceme, páč to znamená, že máme přátelé. Mít přátelé je štěstí.

Štěstí je zapálit si svíčku, vyložit si nohy na stůl, číst knížku a dát si dvojku třeba červenýho,  páč to znamená, že máme domov.

Štěstí je, když můžeme kdykoliv do přírody, do restaurace, dívat se na hvězdy, snažit se přeplavat oceán.  Štěstí je, že se můžeme smát, plakat, křičet, ať už je důvod nebo není, protože to znamená, že máme zdraví.

Štěstí je také snít. Mít odvahu snít. Protože to znamená, že žijeme.  Život je štěstí.
Takže ve zkratce: štěstí je víra v život, v sílu tradice, lásky, a přátelství. To je štěstí.

Závěr toho všeho je, že maturovat bychom měli až po třicítce. Mějte hezký den
 

Komentáře

Žádné komentáře, buďte první, kdo okomentuje tento článek.

Pro přidání odpovědi se musíte přihlásit či registrovat. Zaregistrovat se

(Ne)šťastnejch třicet

Lucia Magdziak


KURÝR 6 - "HOGGY" PETR LEXA

AVON S PETROU LOVELY HAIR, LÍČENÍ ČTENÁŘKY ADÉLKY

PROMĚNA S TERRY MAKEUP TUTORIALS

KURÝR 1 - SHOPAHOLIC NICOL

CHUTNÁ TO? KAČÍ - MY COOKING DIARY A JEJÍ NEJLEPŠÍ KUŘECÍ KŘÍDLA

ANNA SULC - PROMĚŇ MĚ!

Největší inspirace pro krásné bydlení Vše pro vaše útulné bydlení :-)

Moderní portál o bydlení, největší inspirace pro interiéry a exteriéry.