Člověk a příroda, není hloupé to rozdělovat? Vždyť i my jsme její součástí. Člověk může všude po světě vidět něco tajemného neobvyklého záhadného nepochopitelného a doposud neprobádaného. Je to příroda, v níž žijeme, vyvíjíme, vytváříme a realizujeme naše představy již od nepaměti. My jsme příroda. Ale jak je to dnes?
Každá živá bytost vnímá svými smysly plno vůní, chutí, barev, tvarů a zvuků, jenž v nás probouzí nezapomenutelné pocity na nejkrásnější nebo naopak na ty nejohavnější okamžiky našeho života. Tak třeba když nastane podzim, někdo si spolu s padajícím listím vybaví smutek a dopadne na něho deprese. Jiní jsou naplněni optimismem a vnímají slunce odrážející se v barevném listí a milují ten šustící zvuk pod nohama. Tedy alespoň do té doby než musí jít hrabat zahradu. Zkrátka příroda člověka ovlivňuje víc, než si kdo z nás uvědomuje.
Občas se sem tam objeví připomínka člověk versus příroda, ale to je přece naprostý nesmysl. Vždyť člověk je součástí přírody zrovna tak jako strom. Vyrostl tu a až bude starý, zemře, stejně jako strom uschne a spadne. Spíš bych to nazvala lidské myšlení versus příroda. Pohled na situaci kdy lidé přírodu místo využívání zneužívají, mě zaráží. Nejspíš si neuvědomují, že ubližují ji, nám, ale i sami sobě. Jsou zaslepeni touhou stát se bohatšími, mocnějšími a nenapadají je následky, a když už jednoduše je zastřou. Samozřejmě snad každý ocení pokrok, ale ne každý ho potřebuje nebo využije. Já jsem zastánce toho názoru, že ničím by se nemělo zbytečně mrhat a o to co máme by jsme se měli společně podělit. To ovšem nevysvětlíte každému, ale v některých zemích to tak je i do dnes, kdo má ten dá a nikdo si tam nehraje na nějaké postavení ve společnosti díky penězům. Když je nejhůř, stačí jim jejich víra a důvěra v lidi, kteří když mohou - pomohou. Bohatství je tam chápáno jako forma vědomostí, zkušeností nikoli jako peníze.
V dnešním světě si už většina z nás nedovede představit život bez techniky a různých zlepšováků, které neslouží k ničemu jinému než jen, aby lidé nemuseli vytvářet velkou námahu na cokoliv. Místo příjemné a relaxující procházky, která je pro ně mnohem přirozenější než jízda autem sedí za volantem a v Mcdonaldu se staví na rychlý oběd při čemž ani nemusí vystrčit své pozadí z auta. Ale abych tu jen nekritizovala dnešní společnost, najdou se i tací co si jdou místo nálože kalorií raději zaběhat a díky bohu těch co vyhledávají sport a snaží se zapojit i více končetin a svalů než jen ústa ke konzumaci a konzultaci přibývá stále víc, ale zpět k tak úzkému vztahu člověka s přírodou.
V minulých letech lidé čerpali naprosto všechny suroviny jen a jen z naší bohaté přírody. Byl-li někdo churavý, šel a nasbíral si bylinky. Dnes si dojdete do lékárny pro antibiotika a další chemicky zpracované suroviny a doma čtete vedlejší účinky. To by jsme u bylin, jen tak nepotkali. Každý kdo mněl s léčením tehdy zkušenosti věděl, co a v jakém množství se má podávat a ten co v tom až tak zdařilý nebyl zeptal se na radu tehdejšího odborníka. Již několikrát jsem slyšela i četla, že ročně se vyrobí a vymyslí tisíce výrobků ke zlepšení zdravotního či jiného stavu, ale jelikož by se přestaly prodávat výrobky, co už na trhu jsou a vynáší, raději tu jednu věc co by vyřešila ne jeden problém, zamítnou, zakážou a to jen proto, aby nezkrachovaly firmy, které vyrábí zboží, jenž je dávno na trhu a lidi ho z nouze kupují. Nemluvě potom o jatkách, masové zabíjení nevinných zvířat, jenž jejich osud je psán ještě před tím, než se narodí. První den jsou na světě a hned druhý jsou své matce odebrány, krom té šílené bolesti co musí oba trpět, jsou i ve stresu a krom toho všeho jsou chovány v takových podmínkách, že hrůza. Nechápu to. Když se lidem nelíbilo v koncentračních táborech, když s nimi někdo manipuloval, rozhodoval za ně někdo jiný, jak dále bude jejich život vypadat nebo když se jim protivily pokusy na lidech za 2. světové, proč tím teď trápí jiné bytosti? Víte, jak to na jatkách vypadá? Víte, že všechna zvířata od jejich růstu až po moment co je někdo zabije a udělá z nich maso, celý ten proces jsou krmeny a po té vpichovány hormony? Víte vůbec co jíte a jaký systém tím podporujete? A víte, že nedostatek surovin vzniká právě díky jatkám?
To, že lidé neumí využívat přírodní zdroje šetrně a zbytečně s nimi mrhají, vede jen k ničení našeho okolí a tím i našeho zdraví jak mysli, duše tak i zdraví fyzického. Dále ničí a ohyzdí přírodu a nejen zvířata, ale i lidé díky tomu umírají. Na toho kdo jim je schopen říci stop, se obrátí se soudy, právníky a nebo dotyčného začnou vydírat ba na opak podplácet. A lidé jsou strašně zaslepení penězi a bohatstvím, protože všichni trpí egoismem a čertí se už jen když má někdo v jejich rodině lepší televizi nebo auto, než mají oni. A to jako vážně? Vy se chcete honit za bohatstvím, jen aby vás ostatní brali? Oni jsou sami zaslepeni slávou a vyšší mocí, každý chce víc a víc, ale na to co je pro všechny nejdůležitější, každý zapomíná. Planetu jsme si nikdo nekoupil, byla nám prostě dána a teď tu vedeme nesmyslné války, už dávno se neřídíme motem „Žij a nech žít.“
Položme si nyní otázku. Opravdu je vám lhostejné co se s naši Zemí děje? Vždyť dokážete si představit jakou hrůzu zde lidé, kterým na osudu naší planety nezáleží, ještě natropí? Jak jen dopadne tak krásná příroda v tak bezcitných rukou? Pomyšlení na tento obrázek mě děsí až bere dech. Navrhuji vám všem pro dobro celé populace, abychom náš svět chránili a opatrovali jsme jej, jak jen to jde. A těm co je to jedno radím, aby se zamysleli nad tím, kdo a proč tu vlastně jsou, z čeho čerpají jídlo, pití, inspiraci a novou energii a že s vykáceným deštným pralesem (plíce naší planety), dalším mrtvým ořem, mořem bez ryb přestane vše fungovat.
Neponičená svěží příroda má na člověka blahodárné účinky. Co víc potěší duši než zapadající slunce, barvy červánků, které se barví od oranžové přes nachovou, růžovou až po rudě červenou, temné nebe poseté hvězdami, ranní zpěv ptáčků co vás lákají ven z postele a naznačují, že bude další nádherný den nebo cvrkot cvrčků nebo cikád, pokud chcete, který se ozývá za teplého letního večera? A když k takovému večeru přidáte ještě hvězdnou oblohu dobrou společnost a něco dobrého na zub, probudí to naše smysly, uklidní duši a zahřeje srdce. Někdy stačí i pouhá představa vás a dokonalé přírody a úsměv na vaší tváři je vykouzlen. Zkuste to i vy, zavřete oči a pusťte uzdu vaší fantazie. Dostanete se do světa, který je pro vás dokonalý a v reálném životě vás tato představa bude hnát stále vpřed. A budete se snažit tento vysněný svět zrealizovat a přírodu chránit před těmi co ji ničí.
Na konec si dovolím citovat Garyho Smitha.
„Před 150 lety by vás považovali za blázny, pokud by jste se zasazovali o konec otroctví. Před 100 lety by se vám smáli za návrh, že by ženy měly mít volební právo. Před 25 lety by vás nazvali perverzními za obhajobu gayů. Dnes se nám smějí, když chceme, aby skončilo otroctví zvířat. Jednoho dne se sát nebudou.“
Nepřestávejte věřit ve své pravdy, nepřestávejte jít tam, kam směřujete, nikdy se nenechte nikým jiným přemluvit k něčemu, co nepodporujete. Nikdo vás nemůže zastavit, jen vy sami.
Milujte přírodu, milujte svou Zem a buďte otevření novým možnostem, které k nám proudí skrze náš svět.
Aneta