Teprve letos si založila kanál na Youtube a jen za několik měsíců získala desítky tisíc odběratelů. A letošní rok pro ni byl vůbec zlomový. Státnice, svatba, stěhování... Markéta Frank patří k půvabným českým blogerkám a youtuberkám, které inspirují nejen svou tvorbou, ale také životem. Co jí pomohlo překonat těžké blogerské začátky, proč odmítá spolupráci také s vyhlášenými značkami a proč nechce být "pouze“ youtuberkou? Užijte si rozhovor s blogerkou měsíce, s populární Markétou Frank. ;-)
BLOG: www.marketafrank.com
IG: @marketafrank
YT: Marketa Frank
Ahoj Markéto, tvoje popularita v českém on-line světě neustále roste. Před šesti lety jsi začínala jako blogerka a letos jsi také začala natáčet videa pro svůj kanál na Youtube. A nutno říct, že úspěšně. Od února jsi nasbírala 46 tisíc odběratelů a teď ses díky nominaci své fanynky stala vítězkou v naší výzvě a stala ses blogerkou měsíce na Blogerky.cz. Prozraď nám, proč ses rozhodla překročit hranice psaného blogu a stát se youtuberkou?
Ahoj. :) Upřímně sama pořád nechápu, jak rychle se mi kanál rozrostl, ale jsem za to hrozně vděčná a neskutečně mě to motivuje do další práce. S myšlenkou založit si vlastní kanál na Youtube jsem si pohrávala několik let, ale až letos jsem konečně sebrala odvahu a vrhla se do toho naplno. Po šesti letech blogování jsem se jednoduše chtěla někam posunout, zkusit něco nového a víc se přiblížit svým čtenářům, ukázat jim, jaká jsem, protože video člověku umožňuje ukázat svoji osobnost mnohem lépe než fotky.
Za poslední měsíce jsi získala skvělou možnost srovnání. Kde se jako tvůrce cítíš nejlépe? Na svém blogu, na YT nebo na Instagramu?
Těžká otázka, upřímně miluju všechny tři platformy. Blog je moje srdcovka a neumím si představit, že bych se někdy přesunula jen na Youtube. Baví mě, že to místo je jenom moje, můžu si na něj psát, co se mi zachce, zároveň je to takové moje internetové fotoalbum plné vzpomínek. Youtube mi na druhou stranu otevřel spoustu dalších možností, moje komunita se díky tomu rozrostla a ta tvorba je taková nejvíc reálná. No a Instagram je, přiznám se, taková moje závislost, je to místo, kde já sama čerpám spoustu inspirace, baví mě hezké profily a hezké fotky, stejně tak mě baví rychlá komunikace s followery díky Instagram stories. Myslím, že se všechno tak hezky doplňuje, a i když je to spousta práce, působit na všech třech platformách, moc mě to baví.
A naopak z pohledu uživatele – kterou z těchto platforem nejraději sleduješ?
Nejčastěji jsem asi na Instagramu, je to rychlé a mám ho vlastně pořád při ruce. Nedá se ale říct, že bych měla Instagram radši než jiné platformy, každá mi jako uživateli nabízí něco jiného a podle momentální situace sleduji ráda všechny.
A prozradíš nám, koho konkrétně? Kdo Tě inspiruje a baví, na domácí scéně a v zahraničí?
Přiznám se, že sleduji hlavně zahraniční tvůrce, momentálně mě nejvíc baví asi Valeria Lipovetsky, Annie Jaffrey, Ashley Brooke a moje srdcovka je Kenza Zouiten, kterou sleduji už asi 8 let a dokud bude blogovat, budu její věrná čtenářka.
Co pro Tebe znamená být blogerkou a youtuberkou? Co Ti to přineslo do života? Změnilo Tě to nějak?
Teď, když už mám trochu větší dosah, to pro mě znamená hlavně obrovskou zodpovědnost. Hned od začátku jsem si kladla za cíl, že moje tvorba bude mít vždycky hlavu a patu, že se budu snažit ostatní inspirovat, předávat jim svoje zkušenosti, motivovat je a doufám, že se mi to alespoň trochu daří. Přineslo mi to spoustu příležitostí, zážitků, skvělých lidí, ze kterých se postupem času stali moji blízcí přátelé, ale samozřejmě každá mince má dvě strany, a když se člověk do něčeho takového pouští, musí počítat s tím, že ne vždy je to tak růžové, jak se to na první pohled může zdát. Jako člověka mě to ale určitě nezměnilo, což je asi dáno hlavně tím, že jsem s Youtubem začala jako dospělá, věřím, že mladšího člověka to může po psychické stránce ovlivnit hodně.
Letošní rok pro Tebe byl zlomový. Úspěšně jsi začala natáčet na YT, měla jsi státnice, svatbu, stěhování... Jak tyhle důležité životní věci prožíváš?
Máte pravdu, na rok 2018 asi jen tak nezapomenu. Před rokem by mi to všechno přišlo nereálné, ale když to pak člověk prožívá, je to všechno vlastně úplně normální a přirozené, i když se vším bylo samozřejmě spojeno i dost stresu.
Změnilo Ti to život? Podělíš se s námi, jak se cítíš jako novomanželka? 😊
Překrásně! :) Nedá se říct, že by mi svatba změnila život, vztah máme s manželem pořád stejný, ale trochu jiné to je, jsme oficiálně rodina, já mám nové příjmení, prošli jsme si nádherným dnem, kdy jsme si dali slib před lidmi, které máme rádi a společně to s nimi oslavili. Ten vztah se svatbou tak hezky stvrdí a svým způsobem posune na další level.
Co důležitého Tě letos ještě čeká? Jaké máš plány? V osobním i tvůrčím životě?
Já myslím, že letos jsem si důležitých událostí užila až až. :-D Máme před sebou ale ještě jedno stěhování, takže doufám, že nebudou žádné komplikace a konečně se nastěhujeme do našeho vysněného bytu. Na konci roku bychom s manželem rádi někam zase vycestovali, mým snem je už pár let vánoční New York, tak uvidíme. Co se tvorby týče, chci se hlavně pořád zlepšovat, učit se nové věci a občas třeba i vystoupit ze svojí komfortní zóny. Mám v hlavě ještě jeden projekt, na kterém teď začínám pracovat, ale o tom vám zatím ještě nemůžu nic prozradit. :)
Prozraď nám, co kromě blogování děláš? Co Tě baví?
Od malička zpívám, takže to je asi to první, co mě při téhle otázce napadlo. Jinak miluju cestování, módu, ráda cvičím a zajímám se o zdravý životní styl, hodně mě baví ale i seberozvoj, ezoterika, meditace a takové věci. :)
A co Tě vůbec přivedlo k blogování?
Tuším, že moje odpověď bude stejná jako většiny blogerek, sledovala jsem jiné blogy a moc mě to bavilo, až jsem si jednou řekla, proč to taky nezkusit.
Vzpomeneš si, jak vypadaly Tvoje blogerské začátky? Co nebo kdo Ti nejvíc pomohl, abys vydržela a pracovala na sobě?
Vzpomínám si na to moc dobře, samozřejmě to byla hrůza. :D Tak to má ale asi každý, kdo začíná, bez toho by to nebylo ono. Celý první rok jsem se fotila bez hlavy, aby náhodou můj blog neobjevil někdo, koho znám, hrozně jsem se tenkrát styděla a bála jsem se, co by si o tom mysleli ostatní. Postupem času jsem se ale otrkávala, inspirovaly mě zahraniční blogerky a chtěla jsem se pořád zlepšovat. Jsem hodně tvrdohlavá a cílevědomá, takže jsem ani nepotřebovala, aby mě někdo hecoval k tomu, abych vydržela, ale samozřejmě bez podpory lidí kolem mě bych se nikam neposouvala. V začátcích mi s focením nejvíc pomáhala maminka, později i manžel a kamarádky. Postupem času jsem se snažila zlepšovat kvalitu fotek, investovala jsem do lepší techniky, snažila jsem se zlepšovat i grafickou podobu stránek a s každým rokem jsem blogování milovala víc a víc. Snažila jsem se přispívat často a kvalitně, a i když zpočátku odezva byla minimální a dlouho se nic zásadního nedělo, což je pro netrpělivého člověka, jako jsem já, docela výzva, vždycky jsem doufala, že se z toho třeba jednou vyklube něco většího. Když to člověk dělá s láskou, jde to snadno.
Na IG Tě sleduje přes 36 tisíc fanoušků, na YT 46 tisíc. Na české scéně to jsou velice slušná čísla. Co to obnášelo se dopracovat až sem? Jak dlouho to trvalo?
Je za tím spousta let a spousta dřiny. Všechno vždycky vypadá jednoduše, dokud se do toho člověk nepustí sám. Vybrala jsem si tu těžší cestu, vypracovala jsem se v podstatě od nuly, všechno jsem se učila sama, od focení po nějaké základy programování, neměla jsem žádné kamarády influencery, kteří by mi v začátcích pomohli nasbírat první čtenáře a odběratele. Ale co do toho člověk vloží, to se mu vrátí. Je to o tom, co je schopný obětovat, co je ochotný udělat navíc, i když to dělat nemusí. Od začátku jsem svůj blog brala hodně vážně a byla to velmi důležitá součást mého života. Spousta lidí mě odrazovalo, že trh je tak plný, že nemám šanci se v dnešní době prosadit, ale všechno jde, když je do toho člověk zapálený. Rozhodně jsem pořád na začátku cesty, mám se ještě hodně co učit - a to mě baví. :)
S kým konkrétně jako tvůrce spolupracuješ?
Co se spoluprací týče, vybíravější blogerku asi nenajdete. :D Velmi si hlídám, s kým svoje jméno spojím, takže vlastně skoro všechny nabídky odmítám, protože hlavní kritérium pro mě je, jestli bych si daný produkt opravdu koupila sama. A když odpověď zní ne, tak nabídku odmítnu, i když je to třeba kampaň celosvětově známé firmy a někdo jiný by takovou spolupráci bral jako čest. O to víc mi ale moje čtenářky věří, když ví, že nedoporučuji nic, čemu nevěřím, jen proto, že mi za to někdo zaplatí. Dlouhodobou a exkluzivní spolupráci aktuálně nemám s nikým.
Kde čerpáš svou inspiraci? Jak si vybíráš témata?
Inspiraci čerpám úplně všude. Venku na ulici, na Instagramu, na Youtube, Pinterestu, v časopisech, ale to, co tvořím, vždycky tak nějak přirozeně vyplyne z toho, co zrovna dělám, co mě zajímá, protože sdílím převážně svůj běžný život. Zatím jsem neměla žádnou větší tvůrčí krizi, že bych nevěděla, jaký napsat článek nebo jaké video natočit.
Čím fotíš svoje fotky a natáčíš videa?
Fotím na Canon 600D a natáčím na iPhone 7 plus, který zároveň používám i na focení fotek na Instagram. V brzké době mám ale v plánu zainvestovat do foťáku na vlogování, který moje videa, co se kvality obrazu týče, posune o level výš.
Máš svoje oblíbené programy a aplikace na úpravu? Jaké?
Na všechny fotky používám Photoshop a Lightroom, videa stříhám ve Final Cut Pro.
Kolik času svému blogu, YT kanálu a Instagramu věnuješ? Je to každodenní záležitost?
Od té doby, co jsem si k blogu a Instagramu přibrala Youtube, je to práce na více než plný úvazek. Časově je to hodně náročné, obzvlášť v tom tempu, které jsem si nastavila, takže je to v průměru minimálně těch 8 hodin denně, 7 dní v týdnu. Na blog se snažím přispívat každý den, na Youtube 2x týdně a jen samotný střih videí mi trvá většinou 3 celé dny. Je pro mě občas těžké najít si tu hranici, kdy si řeknu, že už to pro dnešek stačilo a zbytek prostě dodělám druhý den, protože mě to zároveň neuvěřitelně baví a naplňuje. Momentálně si ale absolutně neumím představit, že bych si dala týden úplného volna. Co si navíc málokdo uvědomuje je i to, kolik je s tím spojeno administrativy, mailů, schůzek, všemožného papírování... a když člověk nemá agenturu nebo manažera, co za něj tyhle záležitosti řeší, o to víc práce to je. Já jsem ale ráda, že jsem se rozhodla si všechno dělat sama, protože i tahle businessová stránka věci mě hrozně baví a neumím si představit, že bych to neměla pod kontrolou já.
Jaké máš zkušenosti s negativní kritikou a ohlasy haterů? A jak se s nimi vyrovnáváš?
Myslím, že s negativitou se setká úplně každý, kdo jde s kůží na trh, vůbec nezáleží na tom, jaký člověk je, co tvoří, jak vypadá - lidi si prostě vždycky najdou něco, co by mohli zkritizovat. S tím se prostě musí počítat. Nejde se zavděčit všem a já se o to ani nesnažím. Řekla bych, že mám v tomhle hroší kůži a negativitu si k sobě nepouštím, neberu si ji osobně, protože vím, že vždycky to je problém uvnitř toho člověka samotného a na mně si ho jen projektuje. Já si neumím představit, co by mě dovedlo k tomu, abych někomu, koho neznám, napsala nenávistný komentář, takže je mi takových lidí svým způsobem vlastně i líto, protože šťastný a vyrovnaný člověk tyhle věci nedělá.
Co je podle Tebe pro blogerku a její práci nejdůležitější?
Myslím, že nejdůležitější je, aby ji to bavilo. Když to člověk dělá z lásky, je to na té tvorbě vždycky poznat. Jestli do toho někdo chce jít s vidinou peněz nebo slávy, tak si myslím, že to není dobře.
Jaké máš jako blogerka cíle? Co by sis chtěla splnit?
Samozřejmě mám v hlavě i pár konkrétních cílů, ale nejdůležitější pro mě je, aby moje tvorba měla smysl, bavila mě i moje followery a aby měla pozitivní vliv na jejich životy.
Kde se vidíš za 5 nebo 10 let? Chceš zůstat blogerkou a u toho, co děláš, nebo máš ještě jiné sny?
Za 10 let bych chtěla být hlavně maminkou a mít šťastnou a zdravou rodinu. Nic důležitějšího podle mě není. A jestli tou dobou budu ještě blogovat, kdo ví. Jestli mě to bude pořád bavit a jestli to někoho bude ještě zajímat, klidně to budu dělat až do důchodu. :D Uvidíme. Určitě bych se ale chtěla rozvíjet i mimo oblast tvorby obsahu, mít něco vlastního, jednou bych chtěla napsat i knížku, až na to bude ten pravý čas.
Na co jsi ve svém životě nejvíc hrdá?
Co se pracovní stránky týče, jsem hrdá na to, že jsem si vždycky dělala věci po svém, nenechala se strhnout nějakými trendy, že si stojím za svým názorem a chráním si svojí osobní značku. V osobním životě jsem asi nejvíc hrdá na svoje manželství, na to, že jsme společně vždycky zvládli všechno, co nám život přinesl, a že i po 8 letech ta naše láska pořád kvete. Jsem hrdá na to, že jsem žena svého muže.
Co Ti v životě, ale i při práci dělá největší radost? A co Tě nejvíc baví?
Asi všelijaké maličkosti, obyčejné věci. :) Dobré jídlo, sluníčko, kvalitní čas s lidmi, které mám ráda, hezká procházka v přírodě, moje kočka, úsměv cizího člověka. Dělá mi radost každá milá zpráva a komentář, každá pochvala, to, že někdo ocení, co dělám a dá mi zpětnou vazbu. Často mi lidi píšou svoje konkrétní příběhy, v jaké životní situaci jim třeba moje tvorba pomohla, to mi dělá úplně největší radost.
Máš svou oblíbenou kosmetickou a módní značku? Jaké?
Oblíbenou kosmetickou značku asi nemám, ale z módy je to jednoznačně Zara, tam nakupuji nejčastěji.
Co je podle Tebe největší kosmetický „hřích“, kterého se ženy dopouští? ☺
Asi špatně udělané obočí. O:-)
Jsou pro Tebe důležité módní a beauty trendy? Podle čeho si vybíráš, když nakupuješ oblečení a kosmetiku?
Nepatřím k těm, co za každou cenu vyhledávají trendy, můj styl je dost jednoduchý a elegantní, takže se to ke mně ani nehodí. Když už mě nějaký trend zaujme, většinou dlouho přemýšlím, jestli má smysl do něj investovat nebo ne. S kosmetikou to mám podobně, jednoznačně preferuji kvalitu před kvantitou, takže nemám plné šuplíky nejnovějších produktů, mám jen pár svých stálic, které si kupuji pořád dokola a nerada zkouším něco nového.
Je něco, co bys chtěla vzkázat našim čtenářkám a svým fanouškům?
Při této otázce mě napadla myšlenka, která se možná bude hodit spoustě lidem - nečekejte na to, až všechno bude perfektní. Jestli chcete něco dělat, ať už je to cokoli, začněte s tím hned teď a nenechte se odradit tím, že vám to ze začátku třeba nepůjde. Vždycky je lepší do něčeho skočit po hlavě, než si zbytek života říkat, jaké by to třeba bylo, kdyby se člověk nebál.
Markéto, děkujeme Ti za rozhovor a přejeme hodně spokojenosti a úspěchu. 😉
Já děkuji za krásné otázky a přeji Vám i všem čtenářům jen to nejlepší. :-)