Patříte mezi čtenáře dystopií nebo mezi osoby, kterých se tento fenomén zatím ani nedotkl?
Pokud se řadíte do druhé kategorie, moje úvaha vás možná přesvědčí :)
Stejně jako před lety nastal boom všeho, co se aspoň trochu týkalo upírů a vlkodlaků, v dnešních dnech vychází čím dál víc dystopických románů.
A co to vlastně je ta dystopie?
Představte si fiktivní společnost, většinou v daleké budoucnosti. K tomu připočtěte totalitní režim a obyvatele, kteří jsou v něm utlačováni. Tak toto přesně bývá podkladem pro dystopické romány.
Čím to je, že se najednou vyrojilo takové množství žánrově podobných knih? Proč lidé rádi čtou o katastrofické budoucnosti? Nemá to být tak trochu varování před tím, jakým směrem se naše společnost ubírá? Vždyť i v dnešní době najdeme spoustu věcí, které si mohou dovolit jen určité vrstvy společnosti. A klidně se může stát, že za pár set let bude na prodej i vzduch, který je základní potřebou každého člověka.
I když je každá kniha zdánlivě o něčem jiném, jedno mají společné. A to varování před totalitou a nadvládou jednotlivců a privilegovaných. Nad tím že, pokud bude svět nadále směřovat tam, kam směřuje, může se dystopie lehce proměnit v realitu.
Dystopické světy jsou plné strachu a napětí. I když je na obloze Slunce, které prohřívá zem svými paprsky, obyvatelé nepřetržitě cítí mrazení v zádech a mají neustálé obavy o svůj vlastní život. Jejich myšlenky stále směřují k tomu, jestli se dožijí dalšího dne.
Nikdy ale nic není pouze černé. Stejně jako po každé bouřce vysvitne sluníčko, i tyto knihy ukazují, že pokud bude lidská vůle dost silná na to věci změnit, situace se může obrátit k lepšímu. A že hlas odhodlaného jednotlivce může mít větší sílu než hlas utlačovatele.