Jako svůj první článek zde na blogerky.cz Vám přináším recenzi na výbornou, andělsky laděnou knihu, která nedávno vyšla u nás a kterou jsem četla již dvakrát a i napodruhé jsem z ní byla nadšená jako prvně. Slyšeli jste o ní?
Všechny andělské knihy, které jsem kdy přečetla, bych s klidem dokázala spočítat na prstech pouho pouhé jedné ruky. Je to zvláštní, ale knihy s andělskou tématikou se mi do rukou moc často nedostávají. Ne, že bych se takovýmto knihám vyhýbala, ale hold nabídka těchto příběhů je v té záplavě dystopií a ostatních YA knih poměrně slabší. Na druhou stranu musím uznat, že v podstatě všechny knihy s andělským námětem si mi líbili a jejich čtení jsem si užila.
Nadpozemská je jedna z nich. Poprvé jsem se s knihou setkala myslím, že loni v létě. Tehdy mě kniha neskutečně zaujala svým příběhem, ale moc jsem se nehrnula do toho, knihu přečíst v angličtině. Následujících pár měsíců mi ale kniha neustále vrtala v hlavě, až jsem se nakonec poddala a do knihy se začetla. V té době jsem na tom s angličtinou nebyla až tak dobře, takže jsem střídala originál s fan překladem. Mou první recenzi můžete naleznout zde. Já si jí schválně nebudu pročítat. Jsem velmi zvědavá, jak se tato recenze bude od té první lišit.
Jsou knihy, které jsem přečetla pouze jednou a napodruhé bych se do toho již nehrnula. Ne z toho důvodu, že by mě nebavily, ale proto, že v sobě bohužel neměly vše potřebné, díky čemu bych knihu považovala za skvělou či úžasnou. Nadpozemská sice vše potřebné měla, ale nijak jsem necítila potřebu si knihu přečíst znova a opět propadnout do tohoto světa. To jsem ovšem ještě vůbec netušila, že se nakladatelství CooBoo chystá knihu vydat. Následně nastala delší doba rozhodování, zda knihu číst znova či ne. Přeci jen by to bylo tentokrát v češtině a alespoň jsem mohla obě verze porovnat. Mé finální slovo bylo ano a důkazem toho je přeci jen to, že tuhle recenzi čtete.
Může se zdát, že je zpočátku kniha velmi poklidná a skoro bez děje, nicméně k tomuto příběhu mi to tak nějak sedělo. Asi bych si to nedokázala představit s nějakým akčním úvodem. To by jednoduše nebylo ono. Dynamika knihy se postupně nenápadně zvyšuje až celá kniha ústí v úžasné zakončení. Já si toho při četbě výrazně všímala, a i když to bylo již podruhé, co jsem Nadpozemskou četla, těšila jsem se na každičkou událost, která měla následovat. A musím dodat, že je jen hodně málo knih, které si po několikáté dokážu užít stejně jako poprvé.
Jedním z faktorů, které nahrávaly mému pozitivnímu hodnocení, bylo místo, kde se tento nadpozemský příběh odehrával. Nedokážu to správně nazvat, ale takové ty „venkovské státy“ jako Texas, Alabama nebo právě Wyoming, Clařina cílová destinace, mi jsou sympatičtější než taková supermoderní Kalifornie nebo New York. Velmi se mi líbí život v malých městech, kde se prakticky všichni důvěrně znají a tako celkově je tam ten život jiný. Zajímavější.
Často mi připadá nemožné si hlavní postavu do detailů oblíbit. Přeci jen každý má rád něco jiného nebo každé vlastnost působí na člověka jinak. Na někoho pozitivně, na někoho negativně. Když se tak zamyslím, tak u každé postavy něco najdu, ale u Clary jsem již nějakou dobu zaseklá. Řádky knih jsem zhltla jak v angličtině, tak i v češtině, ale stále nemůžu na Claře najít cokoliv, co by se mi výslovně nelíbilo. Říkám si, jestli to je vlastně opravdu dobře nebo ne. Pravděpodobně ano. Co se týče Tuckera, tak mát podobného kluka v blízkosti, tak jsem asi opravdu šťastná. Podle mne je takovýchto kluků na světě hodně málo, a když už se nějaký takový najde, jde o knižní postavu. Každá chvilka, kdy se Tucker v knize vyskytoval, mě neskutečně bavila a zbožňovala jsem, jak dokáže být neustále vtipný, milý (když se přenesl přes tu svou počáteční image bručouna) a džentlmen. Zato Christian si mě vůbec nezískal. Byl sympatický, to ano, ale dle mého názoru neměl jiskru, která by mně oslovila. Navíc byl Christian oproti Tuckerovi až moc uhlazený a dobrý.
Na tomto příběhu se mi opravdu líbí to, že i když je vidět, že má autorka vše hezky připravené a určitě to jednou celé zakončí opravdu fenomenálně, jde na vše hezky pomalu, zbytečně příběh netlačí dopředu a pozvolna celý děj rozvíjí. Jak jsem psala na začátku, někomu to může připadat pomalé a nezáživné, já si to na druhou stranu skvěle užívám. A navíc, celý příběh, který Cynthia dokázala vytvořit je bezpochyby působivý. Bez váhání bych klidně řekla, že je to vše pravda, protože si opravdu nepamatuji, že by na příběhu bylo něco, co by mi přišlo nesmyslné a nereálné.
Troufám si říct, že Nadpozemská je jedna z těch knih, kterou by si každý YA čtenář ve svém životě měl přečíst. Myslím, že opravdu stojí za to a i přes svou trochu větší tloušťku se čte neskutečně lehce a bez problémů a hlavně velmi rychle utíká. Ani se nenadějete a budete dočítat poslední odstavec.
Úvodní fotografie - zdroj weheartit.com