Mezi desítkami blogů, které nám byly doporučeny ať už čtenářkami nebo samotnými majitelkami, jsme vybrali jeden, který nás zaujal nejen na první pohled. Food blog Kateřiny Homolové je cítit láskou k vaření a zájmem o své čtenáře. Jídla na fotografiích vypadají tak lákavě, až se sbíhají sliny. Co se skrývá za báječnými recepty a blogem k nakousnutí?
Katko, první na co se tě chci zeptat… Jsi objevem měsíce, jak se cítíš?
Cítím se naprosto úžasně. Blogu a YouTube kanálu věnuji spoustu času, takže mě velmi těší, když mou práci někdo ocení. A moc si toho vážím. :)
Tvůj blog se věnuje výhradně jídlu a uvádíš, že vaření se věnuješ od patnácti let. Jakými jídly jsi začínala?
Zpočátku jsem připravovala jídla, která se dělala u nás doma. Prostě jsem vařila to, co jsem měla okoukáno. :) Pamatuji si například, že jsem často zapékala kuřecí prsa se smetanovou omáčkou. Nicméně omáčku jsem udělala tak, že jsem do smetany ke šlehání přimíchala instantní směs (myslím, že se to jmenuje Maggi nápady). K tomu jsem připravila šťouchané brambory a bylo to. :) Dnes bych si tuhle či jinou instantní směs nekoupila, protože omáčky už zvládám slušně a navíc se snažím jídlo připravovat s minimem chemie.
Od doby, kdy jsi začala vařit, jsi určitě vyzkoušela spoustu věcí. Zažila jsi za tu dobu hodně kuchyňských pohrom, anebo jsi spíš ten typ, kterému se vše daří na první pokus?
Díky tomu, že jsem se v kuchyni motala odmala a často jsem pomáhala babičce či mamce, tak se mi většinou povedlo jídlo připravit napoprvé. Nicméně jsem taky zažila a dodnes zažívám kuchařské pohromy. Někdy v lednu jsem chtěla udělat švestkovou omáčku k vepřové panence. Nevím proč, ale napadlo mě tam hodit kvalitní 85% čokoládu. Teď je to hrozně oblíbené přidávat do guláše nebo do Chilli con carne kostičku kvalitní čokolády. Problém je v tom, že se tam hází opravdu jen ta jedna kostička a já jich tam hodila asi pět. Byla to opravdová hrůza a jíst se to nedalo, takže omáčka za stálého míchání mířila do záchodu. :) Taky makronky jsou velmi náročné a ačkoliv se mi často povedou, tak jsou i chvíle (a těch je bohužel víc), kdy to dopadne naprosto katastrofálně. V těchto chvílích si říkám, jak vůbec já můžu psát food blog, když jsem tak mizerná kuchařka/cukrářka. :)
Zmínila jsi, že Zdeněk Polreich tě přiměl přemýšlet o tom, z jakých surovin vaříš. Na co se při jejich nákupu soustředíš nejvíce?
První co mě zajímá je složení. Nekupuji nic, co obsahuje éčka, barviva, zahušťovadla a další zbytečné složky. Podle mě by kvalitní potravina měla obsahovat plus mínus maximálně 5 složek. Například poctivá zakysaná smetana by měla mít složení: smetana, mléčná bílkovina, smetanová kultura. Rozhodně by neměla obsahovat kukuřičný či bramborový škrob nebo jiné zahušťovadlo. To je prostě špatně. Taky upřednostňuji farmářské potraviny, ale zase ne takové ty rádoby farmářské. Dneska už je každá druhá potravina nazvána farmářskou a do kvalitního výrobku má daleko. Doporučuji tedy nakupovat v malých farmářských obchodech. U masa je to ještě složitější. Osobně maso nemusím jíst každý den, nicméně nejsem vegetarián a maso jím. Masa si však hodně vážím, protože zvíře muselo být zabito, abych se já mohla najíst, takže mi nevadí si za něj připlatit, pokud zvíře vyrůstalo v kvalitních podmínkách, páslo se a nebylo ničím stresované. Naštěstí dnes už existují i specializovaná řeznictví, které k masu a ke zvířatům přistupují s velkým respektem.
Používáš při vaření hodně kuchyňských robotů a elektronických přístrojů nebo věříš převážně ruční práci?
Ruční práci sice věřím, ale osobně využívám všemožné kuchyňské pomocníky, kteří mi náramně usnadňují vaření či pečení. :)
Jaké typy restaurací ráda navštěvuješ?
Mám ráda restaurace, kde vaří z kvalitních potravin a jsou originální. Zajímá mě samozřejmě to, zda je jídlo chuťově dobré, ale také je důležité prostředí. Pokud se hned po příchodu začnu cítit někde dobře, téměř jako doma, tak si to tam ihned oblíbím a takový podnik se pro mě stane srdcovkou. Důležitá je také obsluha, pokud je milá, ochotná, usměvavá a přátelská, pak je to správně. Pokud mě však obsluhuje někdo, kdo je otrávený, většinou nemám důvod se tam vracet. Avšak také nevyhledávám luxusní podniky, cítím se v nich nesvá a trochu škrobeně, ačkoliv je zde prostředí většinou krásné a designové a obsluha je profesionální. Je to pro mě takové neosobní.
Máš nějaký svůj osobní úspěch, na který jsi opravdu hrdá? Mám na mysli třeba nějaký hodně složitý recept nebo i vlastní.
Osobních úspěchů už několik mám, například jsem tento rok zdárně ukončila bakalářské studium na Masarykově univerzitě.:) Nicméně, co se týče složitých receptů, tak tam to tak nevnímám. Samozřejmě, když se mi povedou makronky nebo jiný těžký recept, tak jsem ráda, avšak můžu se z toho radovat pouze já sama. Příležitostně však připravuji jídlo (catering) na různé akce. Je to velká fuška, protože to dělám jenom já sama a jídlo má být například pro 60 hostů. A teprve, když mě někdo z hostů nebo i samotný hostitel pochválí, tak pak to za velký úspěch, na který jsem hrdá, vnímám. :)
Blogovat jsi začala na přítelův impulz, co pro tebe tvůj blog znamená?
Blog je pro mě takové moje dítě, které miluji a o které se musím starat. Je to můj osobní prostor, kde mohu s ostatními lidmi sdílet něco tak osobního, jako jsou mé recepty. Nedávno jsem k blogu začala natáčet i videa, která najdete na YouTube. Obojí je pro mne velmi srdcovou záležitostí. Zakládám si na tom, abych na blogu udržela kvalitní obsah, tudíž bez reklam a bannerů a pokud něco na blogu doporučuji, pak jsem o tom stoprocentně přesvědčená. A myslím si, že to je dnes spíše vzácnost. Bohužel v dnešní době mnoho blogerek píše blog jen kvůli tomu, aby mohlo dostat něco zadarmo nebo ještě lépe, dostat za spolupráci zaplaceno. A to se mi velmi příčí. Neříkám, že se bráním spolupráci s nějakou společností, avšak musím o ní být opravdu přesvědčená a její výrobky používat i předtím než takováto spolupráce začne. Pak je to dle mého názoru v pořádku. Není nic příjemnějšího než spolupracovat s firmou, jejíž produkty milujete.
Kolik času strávíš správou blogu a přípravami příspěvků?
Psaní blogu je relativně časově nenáročné. Nafotit fotky jídla a napsat recept zabere asi hodinu. S videi je to však horší. Video, které má byť jen 5 minut zabere hromadu času. Natočení, vybrání vhodných záběrů, stříhání, vybrání hudby... Je to práce třeba na čtyři hodiny, někdy i více. Paradoxně mě teď baví více videa než psaní. Přece jen je to takové osobnější a lidé, kteří mě sledují mě mohou poznat osobněji, když mě vidí vařit na videu. :)
Své recepty dělíš i do kategorií paleo, či intolerance laktózy, co tě k tomu vedlo? Alergie nebo přesvědčení?
K paleo receptům mě přivedl můj bratr, který se takto začal stravovat. Dost se mi tento životní styl zalíbil, a tak jsem vymyslela pár receptů. Chtěla bych, aby byl můj blog určen pro všechny typy lidí, tudíž se snažím vymýšlet recepty, které jsou vhodné i pro osoby s různými alergiemi. Navíc je to moc fajn vyjet ze stereotypu a místo klasického dezertu, který obsahuje například mouku a velké množství cukru, vyzkoušet nějakou zdravější alternativu. :)
Kým se inspiruješ? Máš i nějaké oblíbené zahraniční blogerky?
Inspiraci beru z různých kuchařek, ale také samozřejmě ze zahraničních blogů. Nicméně oblíbenou zahraniční blogerku nemám. :) Vždycky prolítnu několik zahraničních food blogů a když se mi něco líbí, tak to zkusím uvařit. :) V Česku je pro mě velkou inspirací Kačka Kuranová, která píše food blog Smooth cooking. Je mi velmi blízká přístupem k životu a moc se mi líbí její recepty a pak mě hodně baví Kublanka! Tyhle dva blogy jsou pro mne prostě srdcovky.
Co tě baví kromě vaření? Je něco, o čem bys třeba dokázala psát blog, kdyby to nebyla právě kategorie food?
Baví mne spousta věcí! :) Například moc ráda sportuji. Ale ono to jinak nejde, pokud chcete psát food blog a nebýt kulička, tak musíte prostě sportovat. :) Pokud bych si teď založila blog, byl by určitě lifestylový. Jídlo a vaření mě sice hodně baví, ale pak mě baví právě i ten sport a také se hodně zajímám o kosmetiku a drogerii. A v neposlední řadě zbožňuji cestování!
Jaké jsou tvé cíle, co se blogování týče? Kam by ses chtěla dostat?
Byla bych velmi ráda, kdyby mi narůstal počet čtenářů i návštěvníků na YouTube, kterým by se můj postoj k jídlu a vaření líbil. A samozřejmě největší odměnou by pro mne bylo umístění v nějaké blogerské soutěži. :) To je velký úspěch pro každého blogera.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v blogování!