Jedná se o jeden jediný den (díky bohu!) v roce, který připadá na 14. 2. - svátek zamilovaných. Původně byl tento svátek "vymyšlen" v Itálii, ale řekněme si to narovinu - je tak neuvěřitelně a nedůstojně zamerikanizovaný, že spoustu lidí spíše odradí a nebo rozlítí ty, kteří jsou nezadaní. Zůstává tu myšlenka, zda-li neslavit raději 1. května?
Já osobně žasnu nad tím, kolik červených srdíček a jiných sarapetiček vídám. Svátek sv. Valentýna jsem nikdy neměla v oblibě. Sama ani nevím proč. Ano, největší odpor jsem měla ve chvílích, kdy jsem nikoho neměla, ale světe div se - teď, když mám přítele, můj postoj se k onomu dni nezměnil. Vím ale, že sposta lidí to má nastavené jinak. Když jsou nezadaní, tak nadávají, ale jakmile někoho uloví, najednou se stávají také ovečkami tohoto komerčního dne. Je smutné vidět, kolik peněz se v tento den utratí. Místo toho, aby byly penízky utraceny třeba trochu užitečnějším způsobem, jsou vířeny za laciné kýče přesladkých barev.
Víte, ono je docela otravné a únavné, když se kamkoliv podíváte, vidět srdíčka, dortíčky a nápisy "Šťastný Valentýn!". Je to prostě všude - na youtube nemluvě, kde je plno návodů na valentýnské líčení, česání a oblékání... Lidé to prostě moc hrotí, ale dnešní doba to bohužel vyžaduje.
Na druhou stranu, abych nebyla tak pesimistická a protivná, je samozřejmě krásné, když si na Vás v onen den Vaše drahá polovička vzpomene a potěší Vás milými slovy nebo nějakým drobným prezentem, ale uvědomte si zároveň, že i tato gesta nemusí být někdy myšlena vážně a upřímně ;). Proto říkám, mějte oči otevřené i na čtvrtečního Valentýna, ať někomu neskočíte, jak se lidově říká, na špek ;) !
Všem zadaným tedy přeji krásného a šťastného Valentýna plného upřímné lásky a těm nezadaným mi naopak zbývá uchlácholit přáním k hezkému a úplně normálnímu dni :)...
