24.4.2017 | GetTheLouk

Kamufláž

Naděje a problémy multikulturalismu

20.12.2014
Anet'sTravelOdyssey
O tom kam mě srdce táhne a nohy nesou. Cestujeme aby jsme poznali svět, nakonec poznáme, kdo jsme my, jaká síla v nás dřímala a že svět je ukryt v nás. Před třemi měsíci jsem se rozhodla, zahodit svůj starý život a vyjet ze zajetých kolejí jak se u nás říká, opustit stereotyp. Rozhodla jsem se být spontánní a jednat podle mého srdce. Ač jsem se vzdala toho, co jsem milovala nadevše, zaskočila či zklamala pár lidí, můj vnitřní hlásek, intuice či mé "JÁ", mě napovídalo již dlouho dobu před, že se blíží změna a že ji potřebuji. Cítila jsem to s každým novým pocitem co ke mně přicházel, s každým novým člověkem s nímž jsem se jakýmkoliv způsobem setkala. Zkrátka ač mi můj starý život v něčem chybí, vím, že toto bylo jedno z těch velkolepých životních rozhodnutí, co poslalo můj život naprosto jiným směrem. Inu a tak jsem šla cestovat, najít sama sebe objevit svou skrytou sílu, zjistit kam patřím, kdo jsem, probudit nové vášně a sama vstříct zbytku světa. Při mé první cestě, která byla do Anglie mě napadla myšlenka co třeba psát blog, schovávat tam všechny svoje myšlenky, poznatky, zkušenosti a být k užitku i někomu jinému, kdo by se odhodlal k něčemu podobnému. Anglie mě za srdce nechytla a tak jsem zaskočena některými zážitky, odjela zpět do Česka. Tam jsem strávila 10 dní a než jsem se nadála mířila jsem na sever. Kam budou směřovat moje další kroky a jaká bude cesta se dozvíte zde http://anetstravelodyssey.blogspot.no/

Toto téma jsem si vybrala proto, že je aktuální ať už žijeme v jakékoliv době.

Co je vlastně multikurturalismus?
Multikulturalismus je kulturní ideologie, (marná) snaha o to vytvořit v demokratickém státě co nejlepší podmínky a možnosti, a jak to tak sleduji nejspíše i mylné přesvědčení o tom, že pospolu může žít více zcela odlišných kultur a subkultur. Kulturou rozumíme literaturu, umění, hudbu případně vědu a filozofii.
 
Ideologie multikulturalismu vznikla v 60. letech v Kanadě, kde šlo o politické sjednocení a počínaje sedmdesátými léty, se ideologie rozšířila i v západní Evropě. Dnes je multikulturalismus ve většině případů označován jako strategie organizující vztah migrantů a domorodců a původních obyvatelů země kam se přistěhují.
Kdysi dávno bylo u nás toto téma velice diskutovaným. Události posledních let však těmto diskusím poněkud obrátily list. Dříve byl multikulturalismus téměř synonymem tolerance, alespoň na té politické úrovni. Kdo nechtěl multikulturní společnost, byl skoro označen za xenofobního maloměšťáka. Problém je v tom, že i když se v politické sféře stalo téma multikulturalismu otevřenějším, stále k ničemu takovému nedochází. Takže zjednodušeně řečeno, podle mě jsou lidé moc znudění tímto tématem, otráveni politickým systémem a moc líní na to, aby se o to (mimo jiné) začali nějako více zajímat, ale to se stane možná až tehdy, kdy přijde nějaký větší problém, který ovlivní širokou škálu společnosti, tehdy si lidé povšimnou. Nyní si tak řeknou „Ale proč něco měnit, když to zatím tak nějak „funguje“ ?“
 
Jaké jsou naděje a pozitivní vlivy multikulturalismu? Tak to bych chápala tak, že různé kultury se od sebe mají hodně co učit, mají co zkoumat a objevovat nové věci. Každý má co dát každý ví něco jiného. Samozřejmě každý si to dělá po svém a jiné metody nebere.
Ale naděje že se společnost stane naprosto multikulturní, je podle mě minimální ne-li žádná. Člověk, ať už jednotlivec či skupina ovlivněna jedním myslitelem, vírou nebo čímkoliv co je pro ně to nejvyššího, než jsou oni sami, má svoje zvyky a tradice, které jiní pochopit nemusí ani nechtějí. Neuznávají je a nechtějí se s nimi nijak stýkat nebo žít poblíž jejich kultury. Ne každý si totiž uvědomí, že svět je tu jen jeden a na něj se musíme všichni vejít bez rozdílu toho, co vyznáváme. To mě přivádí k poznámce, že za všechno co se děje můžou jen a jen staré zajeté zvyky lidí, co kašlou na změnu doby a ani jí se nic přizpůsobovat neobtěžují.
 
A problémy?
Je na čase podívat se jak lidi berou problémy multikulturalismu. A ono je to vždycky jen o lidech. Říká se, že svět je malý, ale samozřejmě nesmíme zapomínat na tu spoustu lidí ať už jednotlivců či skupin a národů. Takže ano, svět je malý, ale v kultuře obrovsky rozmanitý. Důvod proč různé skupiny, národy, atd., zanáší ať už vědomě nebo ne, svojí kulturu do jiných zemí.
Právě proto, že se k nám začíná šířit jiná kultura, jiní lidé a přináší s sebou nový svět, mnoho lidí i když si to nechce připustit, se bojí. Lidé odsuzují to, z čeho mají strach, to co je pro ně nové. Tak například xenofobie, ta je přirozeností člověka a nejen jeho, ale všeho živého. Vezmeme si na ukázku třeba vlka a kozu. Když koza potká vlka, přece k němu hned nepoběží a nezačne ho „ocicmávat“, je přirozené od neznámého vzít nohy na ramena. Samozřejmě člověk má na rozdíl od zvířat trochu více rozumu a logicky si dokáže odvodit jakoukoli situaci. No ovšem že se najdou i tací jedinci, nad kterými mi zůstává rozum stát. Stačí pouze, aby všichni zapracovali na své mysli a místo problému v multikulturalismu viděli výhody. Říkám „pouze“, ale jak je vidět je to u většiny nejspíše velký problém, lidi nezačnout nikdy nic dělat nebo měnit, do té doby než je někdo nebo něco nepraští palicí po hlavě, obrazně řečeno, doufám.
 
Bohužel, či bohudík. Nic nemá jen výhody, vše má své pro a proti, ale zase všechno zlé, pro něco dobré.
Většina lidí nadává na ekonomické problémy, čímž poukazuji především na to, že se sem stěhují cizinci a nabízejí tu své výrobky. Na druhou stranu co brání ostatním (nám Čechům), aby se také někam pohnuli? Každý strůjce svého štěstí, jak se říká. Tak ať pak každý druhý nenadává, že za všechno může jen stát a politický systém, když svůj osud si každý volí sám nezávisle na ostatních, když chce.
Problém totiž vůbec nespočívá v tom, že se někdo snaží nebo snažil vytvořit místo pro všechny kultury, nýbrž v lidském uvažování a o tom by sem mohla napsat hodně dlouhý sloh.
 
A jaké jsou podmínky multikulturalismu? Přistěhovalci si mohou ponechat svou kulturu jídla, svátky, náboženství, ale pouze v té podobě kdy to adaptují na náš civilizační a hodnotový systém. Prostě multikulturalismus v otevřené společnosti s podmínkou přijetí základních hodnot, jako to vidíme v USA, a ne v uzavřené společnosti budující v Evropě základy pro budoucí mini státy.
 
Řekli o multikulturalismu:
„Tie ženské sú také sprosté, že si myslia, že si možu spať s kým ony chcú, aj s kdejakym privandrovalcom. Ale toho bohdá nebude!“
- T. Špekáček
 
„Multikulturalismus je první fáze vedoucí ke zničení národních států, globalizaci a nastolení světovlády. Děti vzešlé z rasově a kulturně smíšených párů trpí komplexem méněcennosti a ztrátou vlastní identity, neboť neví ke které rase, kultuře, náboženství, civilizaci.. se mají hlásit. Kdyby upřednostňovaly původ a kulturu jednoho ze svých rodičů, pak by se vlastně stavěly zády k druhému rodiči, takže se obvykle nikam nehlásí, nejčastěji podlehnou primitivní konzumní kultuře mamonu postrádajíce jakékoli hodnoty. Tím jsou bariéry mezi státy, kulturami i civilizacemi zbořeny, a světovláda může začít.“
- P. Kolomazník
 
„Černoši prý mají velká mužství, ale třeba muslimové jsou taky sexy! Například Turci nekouří, nepijí alkohol a své ženy rozmazlují drahými dárky. Asi si taky domů přivedu jednoho muslima.“
- Anonymní školačka z Horní Dolní
 
„Islám je potřebný a nezbytný pro kulturní regeneraci Evropy.“
- Kateřinka Štěpánková

Komentáře

Žádné komentáře, buďte první, kdo okomentuje tento článek.

Pro přidání odpovědi se musíte přihlásit či registrovat. Zaregistrovat se

Anet'sTravelOdyssey

O tom kam mě srdce táhne a nohy nesou.
Cestujeme aby jsme poznali svět, nakonec poznáme, kdo jsme my, jaká síla v nás dřímala a že svět je ukryt v nás.

Před třemi měsíci jsem se rozhodla, zahodit svůj starý život a vyjet ze zajetých kolejí jak se u nás říká, opustit stereotyp. Rozhodla jsem se být spontánní a jednat podle mého srdce. Ač jsem se vzdala toho, co jsem milovala nadevše, zaskočila či zklamala pár lidí, můj vnitřní hlásek, intuice či mé "JÁ", mě napovídalo již dlouho dobu před, že se blíží změna a že ji potřebuji. Cítila jsem to s každým novým pocitem co ke mně přicházel, s každým novým člověkem s nímž jsem se jakýmkoliv způsobem setkala. Zkrátka ač mi můj starý život v něčem chybí, vím, že toto bylo jedno z těch velkolepých životních rozhodnutí, co poslalo můj život naprosto jiným směrem. Inu a tak jsem šla cestovat, najít sama sebe objevit svou skrytou sílu, zjistit kam patřím, kdo jsem, probudit nové vášně a sama vstříct zbytku světa. Při mé první cestě, která byla do Anglie mě napadla myšlenka co třeba psát blog, schovávat tam všechny svoje myšlenky, poznatky, zkušenosti a být k užitku i někomu jinému, kdo by se odhodlal k něčemu podobnému. Anglie mě za srdce nechytla a tak jsem zaskočena některými zážitky, odjela zpět do Česka. Tam jsem strávila 10 dní a než jsem se nadála mířila jsem na sever. Kam budou směřovat moje další kroky a jaká bude cesta se dozvíte zde http://anetstravelodyssey.blogspot.no/


KURÝR 6 - "HOGGY" PETR LEXA

AVON S PETROU LOVELY HAIR, LÍČENÍ ČTENÁŘKY ADÉLKY

PROMĚNA S TERRY MAKEUP TUTORIALS

KURÝR 1 - SHOPAHOLIC NICOL

CHUTNÁ TO? KAČÍ - MY COOKING DIARY A JEJÍ NEJLEPŠÍ KUŘECÍ KŘÍDLA

ANNA SULC - PROMĚŇ MĚ!

Největší inspirace pro krásné bydlení Vše pro vaše útulné bydlení :-)

Moderní portál o bydlení, největší inspirace pro interiéry a exteriéry.