Zamyšlení nad právní úpravou, která by měla zamezit prodeji padělků.
Zaujala mě zpráva, kterou dnes na svých webových stránkách publikovat britský Vogue. Radní ve městě New York se snaží prosadit zákon, který by trestal nákup padělaného zboží. Dle tohoto zákona, by byl nákup padělku trestným činem, za který by hrozila pokuta až do výše 1000 $ nebo rok vězení.
Říkáte si, no jo, chudák zákazník. Koupí fake a ještě ho zavřou. Nakupování fakeů by však bylo trestným činem jen za předpokladu, že zákazník mohl vzhledem ke kvalitě výrobku, jeho ceně nebo místu, kde výrobek koupil, rozumně předpokládat, že jde o padělek.
Na naše poměry bych přirovnala situaci k nákupu na tržnici. Pokud koupíte ve stánku kabelku Louise Vuittona nebo Pradu za pár stovek, musí být každému jasné, že to s originál kabelkou nemá nic společného.
K problému dle mého názoru může dojít v případě nákupu přes internet. Jak má kupující poznat, že daný výrobek je originál? Prodávající to tvrdí, z fotek se zdá, že výrobek originál je, cena tomu také odpovídá a pak vám zboží přijde a máte běžet do nejbližší značkové prodejny, aby vám potvrdili originalitu výrobku? Nebo budete spoléhat na tvrzení prodávajícího? Nebo si raději přestanete kupovat věci přes internet, protože si nemůžete být jisti původem? Zajímalo by mě, jak bude tato problematika v navrhovaném zákoně upravena, protože zde se dostáváme do situací, kdy by úprava mohla značně poškodit kupujícího.
Obecně se mi nápad zavést regulaci nákupu i prodeje fakeů líbí, ale na druhou stranu, kolik z nás stoprocentně pozná rozdíl mezi padělkem a originálem? Pokud by podobná úprava byla zavedena i v ČR, asi bych se neodvážila koupit zboží nikde jinde než v kamenné prodejně nebo autorizovaném e-shopu. Možná by tak uvažovalo více zákazníků, a to by mohlo být likvidační pro spoustu e-shopů v naší zemi.
Jaký máte názor na danou problematiku vy?
Poznáte originál od padělku?