bandorka
Jmenuji se Barča a žiji v Olomouci se svým úžasným manželem a dvěma krásnými chlapečky. Od malička mě bavilo něco stříhat, lepit skládat, navlékat.... Stále jsem měla potřebu zkoušet něco nového. Když pominu své dětské tvoření, tak první k čemu jsem se dostala, bylo pletení z pedigu (přiznám se, že momentálně jsem jej již víc než rok v ruce nedržela). Od pedigu jsem volně přešla k papírovému pletení ( k tomu se každoročně vracím před adventem, kdy tvořím věnečky). Poté jsem se díky super holčině, která se následně stala mou kamarádkou, dostala do světa korálků a šitých šperků... přiznám se, že jsem tím žila. Bylo úžasné, jak z rokailu velkého sotva 1 mm mohou vznikat mistrovská díla. Pak ale jednoho osudného dne jsem se rozhodla, že vezmu do ruky háček a zkusím mému synovi vytvořit čepičku. A tím to všechno skončilo. Nebo začalo? Asi záleží na tom, z kterého pohledu to člověk vezme. Skončilo veškeré mé tvoření z pedigu, papíru i korálků. A začala má obrovská závislost na háčku 
. Na začátku bylo pár čepiček. Dnes už je pro mně každá nová věc výzvou. Překážkou, kterou jsem pevně rozhodnuta vždy zdolat.
Mezi další věci, bez kterých si život nedokážu představit, patří focení, sportování a děti. Miluji vše krásné, ladící a