pk
Jsem máma. Poprvé… Někdy je to fuška. Člověk se musí naučit spoustu nových věcí (zvládnu to?) a pak je musí dělat pořád dokola (to bude horší
. Můj svět je jako na houpačce. Někdy je den zalitý sluncem a pak přijdou chvíle, kdy mám pocit, že do té sloty mi nebudou stačit ani rybářské holínky. Většinou je můj středobod vesmíru k zulíbání. Jsou ale momenty, kdy bych ho nechala s cedulkou „sleva“ v prvním obchodě. Mateřství není pro padavky. Je to nadmíru vážná věc…Nebo není?