Foto: INST @anetasynkova
Aneta je jedním z TOP 10 Cosmo Objevů roku loňska. Svou cestu si nehledala snadno, o to víc je ale její příběh inspirativní. Propadla anorexii a dalším zlomem v jejím životě byl úraz na lyžích, po kterém už neměla chodit. Všechno ale dopadlo jinak. Poprala se se svou životní výzvou a po náročné rekonvalescenci chodí a je znovu ve formě. Jak říká, našla svou zlatou střední cestu – aktivní, zdravý, zamilovaný a spokojený život. Anorexie a vážný úraz byly paradoxně to, co jí vrátilo sebelásku.
Ahoj Aneto, jak se to stane dvacetileté dívce, že je z ní během několika měsíců úspěšná blogerka a influencerka, kterou na Instagramu sleduje přes 39 tisíc fanoušků? :-)
Ahoj :-) Můj Instagram je jeden velký příběh, vlastně součást života – bohužel počínaje mým pádem do anorexie, hledání sebe samotné, závislostí na fitness, sobě samé, postupné hledání zlaté střední cesty, vážný úraz a operace kolene, rekonvalescence, návrat ke cvičení. A díky bohu teď je to konečně zlatá střední cesta – aktivní, zdravý, zamilovaný a spokojený život, nalezení balance mezi jídlem a pohybem, pozitivismu, priorit a štěstí v životě. A následná pomoc při hledání, podpora a motivace ostatních. :-)
Na svém blogu, který je zaměřený hodně motivačně, popisuješ svou osobní cestu. Která její část pro tebe byla nejtěžší a proč?
Ano, nejtěžší samozřejmě bylo období anorexie, které mi mnohé vzalo, ať už dva roky života, zážitky, správné fungování těla, ztrátu sebe samé, ale paradoxně také mi něco dala. Myslím, že bych žila úplně jiný život než teď a neměla bych takovou pevnou vůli – každodenní pohyb, zdravé jídlo, a hlavně tu zlatou střední cestu. Dalším zlomem byl můj úraz na lyžích, kdy mi bylo řečeno, že už nebudu chodit. Ale opřela jsem se do toho, poprala se s rekonvalescencí a rehabilitací, vrátila se do své formy, před 2 měsíci jsem měla další operaci (vyndání šroubů z kolene), čeká mě nejspíše ještě plastika, ale jsou to stále věci, které mě posunou zase dál.
Foto: INST @anetasynkova
Máš zkušenost s anorexií. Jak se ti s ní podařilo vypořádat?
Nevím, jestli jde říct, že se z toho člověk dostane úplně na 110 % ven. Ale důležité je pochopit, jak naše tělo funguje, příjem a výdej, bazální metabolismus, bez kterého nemůžeme být, energie pro naše orgány, svaly. Je to hodně o znalostech, uvěřit tomu a praktikovat to na svém těle. Pokud chceme nabrat svalovou hmotu, ze vzduchu to nepůjde. Já se z toho dostala fitness cestou, kterou sama doporučuji. Není to jen o kompenzaci přijaté stravy, ale o budování, zlepšování těla ale i dobré náladě (endorfinech). A to bez jídla samozřejmě nejde. A navíc, nebudeme si život užírat strastí kvůli tomu hamburgeru či vínu, ne? :-)
Co bys poradila holkám, které se s ní také potýkají? Jak z toho ven?
Jak jsem řekla, důležité je najít balanci mezi jídlem a pohybem a sebelásku. Stravu k životu potřebujeme, a pokud jsme ženy, tak i ten tuk je na těle potřeba. Chápu ten strach, které slečny při pomyšlení na jídlo mají, v hlavě se vám honí: proč něco jíst, když jsem cvičila, alespoň zhubnu. Ne! Takhle to nefunguje, když máte výdej, je důležité doplnit energii tělu, k regeneraci, budování svalů a vůbec fungování těla. Jak přijdou výsledky, zjistíte, že vypadáte mnohem více s vypracovanou postavu, která je zdravě ženská, než s vystouplými kostmi. A pohyb pro vás nebude už jen jako "hubnoucí“ činnost, ale to, co pro vás bude zábava, díky které se budete budovat své tělo a dokonale se odreagujete.
Co ti pomohlo najít samu sebe a sebelásku?
Kromě překonání anorexie, kdy jsem pochopila, že mít 5 % tuku na těle není smysl života, to byl zmiňovaný úraz kolene. Ten mi převrátil život o 180°. Pochopila jsem, že v životě nejsem jen já, moje jídlo a cvičení. Ale také rodina, přítel, přátelé, bez kterých bych se v tu dobu nebyla schopná ani najíst. Zjistíte, že řešíte jen zbytečné malichernosti, lidé se trápí a hádají kvůli úplným hloupostem. Do té doby jsem si absolutně neuvědomila, jak moc je zdraví důležité a cenné. Když můžete jenom ležet, máte strach z toho, zda vůbec ještě vstanete na nohy, tak člověk zjistí, že když má rodinu, zdraví, střechu nad hlavou, co jíst, možnost studovat, pracovat, tak je vlastně neskutečně bohatý.
Foto: INST @anetasynkova
Jaký je tvůj "recept“ na zdolávání různých úskalí a trápení, která život někdy přináší?
Důležité je brát to hlavně pozitivně. Ano, jsou těžké chvíle, kdy to tak nejde, ale v tu chvíli s tím už nic neuděláte. Stalo se, můžete se z toho všeho akorát ponaučit a silnější jít dále. Když si uvědomíte to, co v životě máte, tak zjistíte, že jste na tom mnohem lépe, než si myslíte a než většina lidí na zemi. Důležité je najít ve svém životě pokoru a radost z maličkostí.
Co je podle tebe v životě nejdůležitější?
Rodina, přítel a nejlepší kamarádka. Hodně důležité je se rozvíjet, jít si za svým, i když to není vždy jednoduchá cesta, nespoléhat se příliš na ostatní, protože každý svého štěstí strůjce, umět říct slovíčko ne, překonat svoji komfortní zónu, vzdělávat se, vést aktivní a zdravý život, netrápit se a radovat se z každého dne. Mít v sobě tu pokoru.
Jak zvládáš všechny svoje současné role? Studentka, blogerka, influencerka, která spolupracuje s firmami a také na sobě…?
Abych řekla pravdu, momentálně mám velmi hektické období, ale jinak už to ani neumím – miluji svůj hyperaktivní život, protože mě naplňuje a baví vše, co dělám. Ve zmíněných rolích mám ještě roli Královny Májalesu za Masarykovu univerzitu, která mi hodně naplňuje diář. Je důležité si ujasnit priority, překročit tu svoji komfortní zónu, zatnout, jsou to někdy lítačky z Prahy do Brna, do Prahy a zpět, nervy, úzkosti, ale mě to za to vše stojí. Ve výsledku si řeknu, že jsem za to hrozně ráda a vděčná a jinak bych to v žádném případě nechtěla.
Foto: INST @anetasynkova
Jak na sobě pracuješ, abys byla šťastná a zároveň v kondici?
Potřebuji mít fyzický výdej k tomu, abych mohla psychicky fungovat, tvořit, přemýšlet, a držela se v dobré a spokojené náladě, díky endorfinům! Samozřejmě, že mě také motivují výsledky, které na svém těle pozoruji. Proto 2–3x týdně posiluji, 3–4x týdně chodím plavat, každý den se snažím ujít alespoň 10 km, prostě si vyjdu jen tak, nebo si naplánuji schůzi na čas, abych stihla dojít pěšky. V nejhektičtějších dnech mám v nohách i 30 km. Potřebuji si dát do těla, abych se cítila skvěle! Důležitá je pro mě také samozřejmě zdravá, dostatečná a pravidelná strava, vitamíny. Jsem zastánce toho, že strava má být pestrá a nejsem zastánce žádných diet, vážení a počítání. Když člověk chce, tak jde všechno. :-)
Co tě přivedlo k blogování? A jaké byly tvoje začátky?
V blogerském světě jsem teprve chvíli, od září roku 2017, založila jsem si ho hlavně proto, abych svým sledujícím toho mohla mnohem více sdělit, psát dlouhé texty pod fotky nestačí. A já se vždy ráda rozepíšu. :-) Stále jsem v začátcích, naučila jsem se správu stránky, snažím se zlepšovat každým článkem.
Jak ti blogování změnilo život?
Určitě mi pomohlo se přiblížit a rozepsat pro své sledující. A nebojím se psát hodně osobně od srdíčka. Ať už sepsáním dopodrobna svého příběhu, zkušeností, zážitků, hlouběji se podělit o své poznatky, rady a zkušenosti v oblasti cvičení, hubnutí, nabírání, stravy, celkově zdravého životního stylu, ale i ohledně mých beauty tipů a každodenních zážitků. Tak jsem se dostala do povědomí toho blogerského života. Hlavně mi dělá obrovskou radost a motivuje mě, když dostávám pozitivní reakce a zprávy na mé články.
Můžeš nás uvést do obrazu, jak vypadá tvůj běžný den – studentky a blogerky? :-)
Každý můj den je hyperaktivní, ale přitom pokaždé jiný. Ideální den začíná ranním tréninkem nebo bazénem, zdravou snídaní, poté instagramování, blogování, focení, tvoření, pečení, emaily, telefony, to prokládám walkingy, procházka s pejskem, večeře s přítelem. Musím ale párkrát týdně dojíždět do školy, psát úkoly a odevzdávat práce, momentálně i dojíždět do Brna skrze Májales a královské povinnosti a události, ale vždy si mezitím najdu čas na svůj trénink, plavání a naplánuji si vše tak, abych tam stihla dojít pěšky. #walkingsrdcem
Co nebo kdo tě ve tvé tvorbě a práci influencerky motivuje? Abys pokračovala a rozvíjela se?
Má role influencerky začala zhruba před rokem, se značkou Adidas, od té doby jsem se dost naučila a také část života přesunula do Prahy. Být influencerkou má řadu výhod, ať už barterové věci či služby, návštěva eventů, workshopů, plno událostí, ale ty navštěvuji občas, protože z Brna se do Prahy nedá jezdit každý den J Ale stále je to na mém profilu ta vedlejší věc, pro mě je priorita být tu pro ostatní, sdílet svůj život, tak jak je, pomáhat a motivovat.
Foto: INST @anetasynkova
Máš nějaký svůj blogerský sen, čeho bys chtěla dosáhnout?
Žádný velký sen nemám, ani ten blogerský. Nechávám plynout vše, tak jak je, žiju okamžikem, snažím se na sobě pracovat a zlepšovat se každý den, ať už fyzicky, či dovednostně, ale i mentálně, ponaučovat se z chyb a zároveň tu být pro ostatní. Nebojím se výzev a změn, tak uvidíme, jak vše půjde dále a co mě čeká.
Máš životní motto, kterým se řídíš, nebo které tě nejvíc vystihuje? :-)
Mám ráda tenhle od Platóna: Nedostatek aktivity ničí přirozený stav člověka, zatímco pohyb a fyzická námaha ho vylepšují. Ať to máme trochu plavecké: Přijmi to, co je. Nech plavat to, co bylo. A měj víru v to, co přijde. 🐬 Ale hlavně: Každý svého štěstí strůjcem.
Kdo tě inspiruje z jiných blogerů, youtuberů, instagramistů? Z domácích i zahraničních? Koho sleduješ?
Nikdy jsem neměla nikoho, podle koho bych se vyloženě řídila. Ale samozřejmě, online svět je plný šikovných, pracovitých a inspirativních lidí a jsem ráda, že jsem jich mohla mnoho díky Instagramu poznat osobně a vytvořit si nové přátele! Na Instagramu sleduji plno slečen z České republiky, Slovenska, z celého světa, od kterých se ráda něco přiučím, okoukám či načerpám inspiraci. Na youtube scéně za mě vede SarahDays.
Chystáš nějakou akci pro svoje fanoušky, nebo workshop, kde se s tebou teď mohou lidé potkat?
Moje větší vystoupení bude královský průvod a poté samotný Májales v Brně, takže pokud chcete vidět, jak se tam nejspíše zesměšníme (doufám, že ne :-)), přijďte. Přemýšlím, že bych začátkem léta podnikla svůj druhý Instameet. :-)
Jaké máš plány pro letošní rok? Na co se mohou tvoji fanoušci těšit?
Tenhle rok je hodně zvláštní. Mám pocit, že od ledna uběhlo snad 100 let. Stihla jsem obrovskou řadu věcí, posunula se vpřed, jak na sociálních sítích tak hlavně sama v sobě a také mám za sebou další operaci kolene. Hned, co budu mít trochu více času, chci přidávat mnohem více článků, uspořádat zmiňovaný meet, plány jsou otevřené. Samozřejmě, že zde stále budu pro ostatní, ať už jako motivační hyperaktivní sluníčko nebo osoba, které se můžete svěřit, můj e-mail či direct je vždy k dispozici. Těším se také na dovolenou v Amsterdamu, Bulharsku a Itálii.
Dostáváš díky své tvorbě na blogu a Instagramu pracovní nabídky? S kým momentálně spolupracuješ?
Ano, dostávám, ale opravdu se jich snažím přijímat minimum. Člověk nemůže spolupracovat s každým, kdo napíše žádost. Ráda se zapojím do spolupráce s důvěryhodnými a kvalitními značkami, jejichž výrobky mě zaujaly a opravdu využiji, také s nadšením podpořím známé či kamarádky, které se snaží uchytit na trhu, ruční výrobu či charitu. Spolupracuji dlouhodobě se značkou WomebsBest, Tmobile, balicekzdravi.cz, YvesRocher, kavárnou CacaoPrague, příležitostně s Lindt, Lush. Vše to jsou značky, které bych užívala i bez spolupráce. S oblibou se také zapojím do kampaní se známými značkami na téma fitness, sport, zdravé jídlo či beauty.
Foto: INST @anetasynkova
Podle čeho si takovou spolupráci vybíráš?
Dříve jsem spoluprací přijímala hodně, než jsem pochopila, že kromě toho, kolik tvorba zabere času, člověk také nechce mít tvář u všeho. Ale teď si opravdu vybírám, dá se říct, že 80 % jich odmítnu, protože jdou mimo můj lifestyle a tvorbu. Nikdy bych sledujícím nedoporučila produkty či služby, které bych bez spolupráce nevyužila nebo nekoupila. Kolikrát jsem i výrobky vyzkoušela, ale nevyhovovaly mi, tak jsem je s omluvou odeslala zpět.
V loňském roce ses v anketě Czech Blog Awards stala jednou z TOP blogerek v kategorii Cosmo Objev roku. Ovlivnilo to tvoji tvorbu nebo sledovanost?
Nemyslím si, že to ovlivnilo moji sledovanost, možná jsem se dostala více do povědomí, ale hlavně mě to namotivovalo a nakoplo k tomu se zlepšovat. :-)
Jak sis slavnostní galavečer s vyhlašováním vítězů v Hotelu Hilton a co ti to přineslo?
Ano, byl to skvělý zážitek, jsem šťastná, že jsem toho byla součástí a měla po boku svého přítele. Super akce, dvě vteřiny slávy na Óčko TV, párty v Cloud 9 Sky Baru, pití, jídlo, poznala jsem a seznámila se s plno známými tvářemi, ale i získala takový ten náhled "do zákulisí.
Jaké jsou tvoje dlouhodobé cíle a sny? Kde se vidíš třeba za pět nebo deset let?
Můžu citovat sama sebe? :-) Žiju přítomností, nemám konkrétní cíl, neženu se přímo za ničím. Je to špatně? Samozřejmě, že každý, i já, má svoji vysněnou budoucnost, ale já si řeknu: dám do všeho kus sebe, udělám vše na maximum, budu se snažit, jak jen to jde, každý den se zlepšovat, tvořit, pracovat a dopadne to tak, jak to dopadnout má. Neříkám, jak chci vypadat, kolik vážit, ale cvičím a plavu, chodím denně pěšky, jím zdravě, dostatečně a pravidelně. Dělám maximum proto, abych se cítila i vypadala skvěle a byla zdravá. Neříkám si, že udělám tři vysoké s červeným diplomem, ale plním si své povinnosti ve škole a chci dokončit bakaláře. Neříkám si, že budu bydlet ve vile, mít čtyři děti a dokonalý život, ale buduji si svůj vztah s přítelem, snažím se hledat kompromisy, vzájemně se podporovat, trávit společně čas a být tu pro sebe. Nepotřebuji být nejúspěšnější blogerka s největší sledovaností, ale snažím se každý den pomáhat, motivovat, podporovat, tvořit a to mě naplňuje. Žiju přítomností, učím se, lítám nahoru dolů, hledám, zkouším, snažím se dávat do všeho maximum a každý den prožít naplno s tím, že se to v budoucnu odrazí. Není vlastně cesta cíl?
Chtěla bys něco vzkázat našim čtenářkám a poradit těm, kdo s blogování začínají a narážejí na překážky?
Život je plný překážek a vždy bude. Ale nevzdávejte se, jděte si za svým, po pádu vstaňte a ponaučte se z toho, nebojte se ničeho, neřešte závistivé či ponižující reakce, takové prostě budou od hlupáků vždy, přeslechněte je, naučte se zatnout zuby a vykročit ze své komfortní zóny, myslete na sebe. Není to sobeckost, ale sebeláska. Nikdo jiný za vás nic neudělá. Slečnám, které trpí PPP, nenechte si tou hnusnou nemocí kazit a krást život. Nikdo vám ty roky nevrátí a ta balance mezi jídlem a pohybem je vlastně nádherná.
Blogerky.cz Ti děkují za rozhovor a přejí hodně osobních i tvůrčích úspěchů! ;-)
Já děkuji Vám, ať se daří, hodně štěstí a pokračujte v tom, co děláte. Krásný den. :-)
BLOG: http://www.anetasynkova.cz
INST: @anetasynkova