Holka z města, která se rozhodla skočit rovnýma nohama do vesnického života a zamilovala si zahradu. To je Petra, která se se svým blogem Petra zahradničí stala jednou z našich blogerek měsíce. 😉 Je to zahradnický samouk, co se nebojí dělat přešlapy a má ráda přehrabování v hlíně. A tady je její článek napsaný speciálně pro vás a Blogerky.cz. 😉 Zajímavá inspirace na léto.
BLOG: www.petrazahradnici.cz
IG: @petrazahradnici
FB: Petra zahradničí
Zahradničení je sexy
Kdysi jsem četla nějaký rozhovor, ve kterém padlo přísloví, že zemi máme půjčenou od svých vnoučat. Už si nevzpomenu, kdo to říkal, určitě to taky neříkal přesně takhle, ale rezonuje to ve mně doteď. Naskočí mi to v hlavě pokaždé, když se v obchodě sápu po igelitovém pytlíku nebo chci v zimě koupit čerstvé rajče.
Foto: Petra zahradničí
Měníme se, a to je skvělé!
Jsem ráda, že všichni začínáme přemýšlet. Nad tím, jak se chováme k okolí, co jíme a nosíme. Že každá věc, kterou uděláme, se někde projeví. A z čeho mám obrovskou radost je, že se zase spousta lidí pouští do zahraničení. Třeba jen na balkoně v truhlíkách, ale to je úplně fuk. Ten pocit, když si utrhnete vlastní rajče, které jste si vypiplali od sazeničky, je totiž nezapomenutelný. Za prvé je to hmatatelný důkaz, že dokážete něco vypěstovat. A za druhé chutná nesrovnatelně líp než kupované.
Foto: Petra zahradničí
Kozel zahradníkem
Sama jsem k zahradničení přišla jak slepý k houslím. Přestěhovali jsme se na vesnici s tím, že bychom „to“ chtěli zkusit. Jenže jakmile k zahradě jednou přičichnete, rychle jí propadnete. Já jsem kancelářský člověk trpící celou kariéru tím, že nic neprodukuju. Jen nějaké virtuální záležitosti, ale nic hmatatelného. Takže když jsem si ze země vytáhla svou první mrkev a ochutnala ji, bylo zaděláno na (snad) celoživotní lásku.
Mám jediný problém, a to nedostatek zkušeností a elementárních znalostí. Už pátým rokem se učím stylem pokus – omyl. Dělám přešlapy, ze kterých tátovi (mému hlavnímu poradci) naskakuje vyrážka. Ale taky mám díky své nezkušenosti spoustu témat pro blog. Sdílím na něm svoje laické postřehy, přešlapy i každodenní radosti. A jsem šťastná, že tahle témata zajímají víc a víc lidí.
Protože co si budem vykládat. Není nad vlastní zeleninu, bez chemie a s historií, kterou znáte od semínka.
A kdo ještě váhá, jestli se pustit do pěstování čehokoliv, tady má pár důvodů, proč to rozhodně stojí za to!
Foto: Petra zahradničí
- Je to hipsterská záležitost. I těm nejvíc cool týpkům došlo, že patlat se v hlíně a sázet cokoliv, co se dá sníst, je fajn. Koneckonců v nejvíc trendy restauracích vám s radostí naservírují "přírodní“ červenou řepu s jogurtem.
- Budete na sebe pyšní. Ta hrdost, že dokážete vypiplat rostlinku od semínka až po úrodu. Že aspoň přes prázdniny nemusíte utrácet peníze za kupovanou zeleninu. A že si nasyslíte zásoby na zimu. Tohle je prostě k nezaplacení.
- Vycvičí vás v trpělivosti a time managementu. Na přírodě je úžasné, že vám dá na všechno jen jeden pokus. Nechce se ti teď vysévat? Fajn, ale když zaseješ později, už nebudou sazenice dost silné, aby ti letos daly velkou úrodu.
- Zahradničení vám dá mraky témat k rozhovorům. Kamkoliv přijdu, vždy se rozhovor stočí na zahradu a zpracovávání úrody. Z každé návštěvy odcházím chytřejší o spoustu témat, názorů a tipů, co dělat jinak a líp.
- Neskočíte každému na lep. Jakmile se do zahradničení jenom trošku ponoříte, nenecháte se opít rohlíkem. Třeba hodně rychle zjistíte, že bazalka prodávaná v květináči v zelenině je určená na okamžitou spotřebu a doma vám s největší pravděpodobností na parapetu dlouho nevydrží.
- Ušetříte. Domácí zelenina je prostě levnější než ta, kterou kupujete v obchodě.
- Budete se na svět dívat jinýma očima. Relativně rychle začnete přemýšlet nad tím, že by bylo fajn omezit chemii v domácnosti nebo začít pečlivě recyklovat. To, jaké je životní prostředí a co dáváme do půdy, se totiž relativně rychle projeví v tom, co pěstujete.